Poradna

Novorozenci

rady pro maminky novorozenců

Užívejte si naplno své miminko a berte věci s nadhledem. Cokoli se vám nebude na vašem miminku zdát nebo budete-li mít jakýkoli dotaz, neváhejte se na nás kdykoli obrátit.

Novorozenecká žloutenka

Pokud má vaše miminko novorozeneckou žloutenku, je důležité prospívání – buzení na krmení a přírůstek na váze. Nabízení převařené kojenecké vody mezi kojeními podporuje vylučování přebytečného bilirubinu (kr. barvivo způsobující žloutenku) močí.

Kojení - frekvence, bolest bříška, odříhnutí, stolice.

Kojení ze začátku a 2 -3 hod, časté přikládání např. a 1 hod může způsobovat bolesti bříška, sací reflex je od přírody výrazně vybaven. Když vaše miminko přiložíte kdykoli, bude sát kdykoli a vy se dostáváte do „začarovaného kruhu“ (krmení – bolení – krmení). Na uchlácholení někdy platí dudlík nebo podání převařené kojenecké vody (stačí pár lžiček nebo 5-10 ml).

Po kojení je nutné dát miminku čas na odříhnutí – do 30 min, nemusí být bdělé, stačí ho vzít do svislé polohy na rameno. Pokud si neříhne, uložte miminko do postýlky na bok – prevence vdechnutí ublinknutého mléka.

U plně kojeného miminka jsou ze začátku velmi frekventní stolice (klidně každé přebalení), nejčastěji vzhled „míchaných vajíček“, konzistence a barva může být velmi variabilní. Pokud objevíte příměs hlenu nebo krve neváhejte nás ihned kontaktovat.

Pokud kojíte, dávejte pozor na to, co jíte – vynechte nadýmavé, kyselé, dráždivé a pálivé potraviny, pozor na potraviny s vysokým obsahem umělých barviv (např. ledový čaj).

Kýchání a škytání novorozence

U novorozenců se často objevuje kýchání a škytání – nejedná se o příznaky choroby. U vás v bříšku mělo miminko sterilní prostředí, po příchodu na svět se setkává s prašným prostředím, které dráždí sliznice nosu ke kýchání. Škytavku způsobuje podráždění bránice. Dá se jí zbavit pár lžičkami převařené kojenecké vody nebo mléka.

Vycházky ven

Je-li vaše miminko donošené a bez zdravotních komplikací můžete začít chodit ven – cca 2×30 min denně, samozřejmě vynechat supermarkety a místa s vysokou koncentrací lidí.

Kůže a nehty

Kůže vašeho miminka je v prvních měsících velice náchylná – může se šupit, olupovat, mohou se objevovat různé pupínky a vyrážky. Celé šestinedělí kůže pracuje a čistí se. Na suchou kůži lze použít slunečnicový olej z lékárny nebo modrou indulonu. Cokoli se vám na kůži miminka nebude zdát, přijďte nám ji ukázat 🙂 Miminko koupeme denně v čisté vodě bez koupel. přísad, po koupání kůži důkladně osušíme a promastíme. Pupek ošetříme lihem.

Pokud má vaše miminko dlouhé nehty a hrozí mu poškrábání, neváhejte je ostříhat. Ideálně po usnutí nůžkami s kulatou špičkou, k dezinfekci nůžek použijte líh na pupek.

Sekrece z očí (ospalky)

Sledujte sekreci z očí – pokud se objeví (většinou ve formě „ospalku“ v koutku oka), můžete začít kapat Ophtalmo-Septonex kapky každé 2 hod do postiženého oka. Nezabere-li během 2-3 dnů O-Septonex volejte nebo nám miminko přivezte ukázat.

Oblékání novorozence

Dávejte pozor na přehřátí či podchlazení vašeho miminka – ručičky a nožičky mají většinou studené (normální jev), teplotu miminka poznáte na hlavičce a tvářích. Obecně platí pravidlo, že miminko by mělo mít o jednu vrstvu víc než vy. Oblečení perte v dětském pracím prášku bez aviváže

Spaní novorozence

Nenechávejte vaše miminko spát na bříšku, hrozí riziko náhlého úmrtí.

Podávání vitamínu D

Od 14. dne podávejte Vigantol (vit. D = prevence proti křivici) 1 kapku denně přímo do pusinky. Dává se do 1. roku, takže vám budeme další připisovat.

Děti

praktická dětská poradna

Nejčastější onemocnění dětského věku

Děti dnes stonají zhruba stejně často jako jejich rodiče. Změnilo se ale složení chorob. Výrazně ubylo infekčních nemocí, na které v minulosti děti ve velkém umíraly. Díky očkování téměř vymizely nemoci jako záškrt, zarděnky nebo spalničky. Úplně se podařilo vymýtit pravé neštovice, prakticky se nevyskytuje dětská přenosná obrna.

Naopak přibývá alergií, poruch imunity i autoimunitních onemocnění. V porovnání s dřívějším obdobím se například zvýšil počet nemocí štítné žlázy nebo dětské cukrovky patřících mezi autoimunitní choroby. Kvůli nedostatečné ochraně očkováním se také více dětí, v porovnání se situací zhruba před deseti lety, nakazí černým kašlem, který ale v pozdějším věku není již pro dítě tak nebezpečný.

Jak posílit dětskou imunitu

Dejte přednost kojení před umělou výživou
V mateřském mléce dostane dítě vše, co potřebuje, ve správném složení. Plně kojit je vhodné do šesti měsíců a pokud je to možné, ještě další měsíce jako doplněk běžné dětské stravy. Kojené děti bývají podle některých výzkumů méně alergické. Pokud můžete kojit, nevzdávejte se této možnosti například kvůli zaměstnání nebo pohodlí, náhradní řešení hledejte jen v případě, že ze zdravotních důvodů možnost kojit nemáte.

Naučte dítě zdravě jíst
Zdravé a pravidelné jídlo je velmi důležité. Dětský jídelníček by měl obsahovat hodně zeleniny, ovoce, ale například i dostatek masa, ve které je hodně železa, nebo tuků potřebných pro vstřebávání vitamínů. Pokud nevíte jak na to, poraďte se s odborníky. Dávejte jednoznačně přednost přirozeným vitamínům a minerálům, žádná tabletka nenahradí ovoce a zeleninu, neodpírejte dětem červené maso, v jejich jídelníčku by mělo pravidelně být vedle kuřecího a ryb také telecí, libové hovězí a vepřové.

Věnujte pozornost pitnému režimu
Naučte dítě správně a pravidelně pít. Mělo by vědět, že je dobré popíjet po menších dávkách během celého dne, ne vypít najednou půl litru vody. Už do útlého věku nabízejte správné nápoje, nejlépe vodu, vhodné jsou kojenecké vody obohacené o další minerální látky s stopové prvky, dětské čaje nejlépe neslazené. Pokud si dítě zvykne na slazené limonády, těžko ho jejich pití odnaučíte.

Dopřejte dítěti přirozený pohyb
Běhání s kamarády v přírodě, hry a dlouhodobý pobyt na čerstvém vzduchu je pro děti velmi prospěšný a posiluje imunitu. Nepřetěžujte dítě tvrdým tréninkem, který nadměrně přetěžuje jen některé části těla, běhání venku, hry a chůze jsou prospěšnější. V případě, že se dítě začne věnovat intenzivně jednomu ze sportů, je vhodné doplnit i jiné pohybové aktivity pro rovnoměrné zatížení vyvíjejícího se pohybového aparátu. Dítě by mělo sportovat s chutí, a ne pod tlakem zájmu svých rodičů.

Otužujte své dítě
Zapomeňte na přetopené dětské pokoje a celé domácnosti. Teplota okolo 21 stupňů přes den a kolem dvaceti stupňů na spaní, nic nezkazí. Naopak. Dítě přiměřeně oblékejte a spíš než v horké lázni umyjte dítě pod tekoucí vlažnou sprchou. Raději než jeden tlustý svetr, oblečte dítěti víc tenkých vrstev, které je možné odkládat podle aktuální teploty

Umožněte dítěti dostatečně odpočívat
Spánek a odpočinek je velmi důležitý. Je prokázáno, že únava nedostatek spánku snižuje obranyschopnost. Když přestane dítě po obědě spát, do spánku ho nenuťte za každou cenu, raději zaveďte hodinu až dvě odpočinku na lůžku třeba s knížkou nebo vyprávěním.

Zbavte dítě stresu
I děti mají své problémy, strachy, stres. Snažte se, aby se jich co nejrychleji zbavily. Mluvte s nimi o tom, co je trápí, proč a čeho se bojí a podobně. Řešte s ním problémy. Dítě v duševní nepohodě je mnohem méně odolnější proti nemocem. Nezlobte se na dítě, pokud je smutné a nechce se s vámi bavit, ale vždy se snažte společně najít příčinu.

Nezanedbávejte rekonvalescenci
Po každé nemoci nebo nadměrné zátěži potřebuje imunitní systém „oddech“, aby znovu nabral síly. Nepodceňujte dobu rekonvalescence. Nevracejte děti do kolektivu dříve, než určí lékař, protože musíte do zaměstnání. Krátkodobě získáte výhodu, ale nejspíš brzy skončíte v ordinaci dětského lékaře znovu s další nemocí.

Jak stravou podpořit zdraví dětí?

V zimních měsících je vhodné zařadit navíc větší množství vitamínů a stopových prvků, ve většině případů vystačíme s vyváženou stravou, vitaminové doplňky využíváme za situace, kdy děti odmítají pokrmy bohaté na vitaminy, případně trpí zvýšenou nemocností. Ukazuje se totiž, že lidské tělo získává minerály a vitamíny snáze než z vitamínových přípravků a dalších potravinových doplňků z přirozené stravy – tedy především ze zeleniny, ale také z obilovin a mléčných výrobků. Malé děti jsou přitom k jejich nedostatku citlivější než dospělí.

Jejich jídelníček by proto měl obsahovat dostatek ovoce a zeleniny, mléčných výrobků a cereálií, doplněných střídmě masem a rybami. Zeleniny a ovoce by děti měly sníst až 5 porcí denně, nejlépe je 3 porce zeleniny a 2 porce ovoce. Za porci se považuje takové množství, které se vejde do hrsti dítěte, to nejlépe odpovídá velikostí jeho potřebě.

Dvakrát denně, nejlépe ráno a večer, by pak mělo dítě dostat mléčný výrobek. Nejvhodnější jsou mléčné výrobky zakysané, v této formě umožňují lepší vstřebávání vápníku a navíc dodávají tělu prospěšné laktobacily, neboli probiotika. Jedná se o „hodné“ bakterie, které osidlují střevní flóru a udržují tu rovnováhu mezi zdravím a nemocí. Nejvíce životaschopných organismů vhodných k osídlení střeva obsahují polotučné nebo (pokud není dítě obézní a má dostatek pohybu) i tučné kefíry, zakysaná mléka, podmáslí a bílé jogurty. značce nebo konkrétním laktobacilu nezáleží, navzdory masivní reklamě všechny působí prakticky stejně. Větší pozornost zato věnujte datu výroby. Probiotické kultury totiž nemívají příliš dlouhou životnost.

Prostředky určené přímo na podporu imunity by dítě mělo užívat jen s vědomím lékaře, který určí jeho konkrétní potřeby.

Jak předcházet opakování infekcí u dětí?

Především v období předškolním, kdy děti začnou navštěvovat kolektivní zařízení a jejich imunitní systém není ještě dostatečně odolný, dochází v některých případech k častému opakování především infekcí dýchacích cest. Nechcete-li za pár dní znovu řešit problém hlídání a starosti o nemocné dítě, začněte dítě před dalším onemocněním chránit ještě dříve, než jej opět pošlete do školky nebo do školy. Především mu nechte dostatek času, aby se mohlo doléčit. Každá rýma trvá většinou týden, po viróze, kdy mělo dítě dva až tři dny teplotu, potřebuje ještě alespoň tři dny rekonvalescence a při angíně by mělo doma zůstat zpravidla dva týdny. Oslabený imunitní systém má proti další infekci méně šancí na úspěch. Vyplatí se proto také doplnit ty vitamíny a stopové prvky, které jsou během nemoci spotřebovávány ve vyšší míře – například vitamín C nebo železo.

Na otázku, kolik nemocí během roku je „v normě“, nelze odpovědět paušálně. Záleží mimo jiné na tom, jak jsou závažná, zda se opakuje stále stejný typ onemocnění a podobně. Jinak se posuzuje dítě, které žije bez sourozenců a nechodí do školky, jinak to, které má sourozence, kteří z kolektivu přinášejí různé nemoci a vzájemně si je předávají. Rozhodnutí, zda je potřebné imunologické a alergologické vyšetření by měl vždy učinit dětský lékař, který pacienta zná, s přihlédnutím ke všem uvedeným okolnostem.

Jak postupovat při horečce?

Když dítě začne kašlat a posmrkávat, měli by rodiče pečlivě zvážit jeho stav. I když nemá teplotu, cítí se možná natolik unavené, že pro něj bude den strávený ve škole utrpením, nehledě na riziko, že nakazí i své kamarády. I kašel nebo rýma jsou totiž v 90 procentech případů virovou infekcí.

V případě vzestupu teploty by ale dítě mělo již vždy zůstat doma, malé děti rozhodně pod dozorem dospělé osoby, nejčastěji někoho z rodičů. Dítě s teplotou do školy nebo do školky rozhodně nepatří, i kdyby šlo jen o teplotu zvýšenou. Je to známka, že jeho organismus s něčím bojuje. Pokud teplota nepřesáhne 38 stupňů Celsia, stačí klid a dostatečný přísun tekutin. Vyšší teplotu je třeba srazit, může totiž být pro dítě nebezpečná.

Rodiče by akutní horečku měli umět zvládnout. Největší chybu udělají, pokud jedou hledat lékaře s dítětem, která má vysokou horečku aniž zkusili podat lék na její snížení. Znamená to mít v domácí lékárně alespoň jeden „dětský“ lék pro sražení horečky a znát správné dávkování podle tělesné hmotnosti svého potomka. U dítěte, které odmítá léky podávané v sirupu, je vhodné mít k dispozici formu čípků a to raději obou lékových forem, které je možné v mimořádné situaci i kombinovat (paracetamol a ibuprofen v dávkování s ohledem na hmotnost dítěte). Vhodná opatření jsou také, že dítě ošetřujeme v dobře vyvětrané místnosti, s přiměřenou okolní teplotou (kolem 20 oC), podáváme dostatek chladných tekutin a dítě nenutíme do jídla. Léky na snížení tělesné teploty jsou volně prodejné, podáváme je zpravidla v 6-ti hodinových intervalech, u dětí je lze použít ve formě tablet, sirupů nebo čípků. Dávku volíme dle váhy a věku dítěte v souladu s údaji v příbalovém letáku či na obalu léčivého přípravku.

Jako další způsob jak ovlivnit tělesnou teplotu dítěte je možné použít i formu studených zábalů. Trup dítěte zabalíme do osušky namočené ve vlažné vodě na 10–20 minut,hlavu a končetiny necháváme volné, mokrou osušku ničím nepřikrýváme. Tělesnou teplotu měříme za 30 minut po sejmutí zábalu. V této době dítě necháme jen lehce osušené, v tenkém pyžamku. Pokud hodnota tělesné teploty neklesne pod 39 oC, můžeme zábal i několikrát opakovat. Další variantou je i omývání dítěte, kdy dítě posadíme do vany s menším množstvím mírně teplé vody (přibližně 30 oC) a houbou omýváme trup a končetiny. Tyto metody je vhodné použít za situace, kdy se jim dítě nebrání, pláčem a strachem se zbytečně vyčerpává a použití léku na sražení horečky je pak vhodnější. Zábaly ani omývání houbou nikdy nepoužijeme u dítěte s mramorovanou kůží nebo chladnými končetinami!

Když dítě reaguje poklesem horečky, pije, po sražení teploty se chová normálně a nemá žádné jiné obtíže ani příznaky,pouze běžné projevy virózy, není nutné okamžitě vyhledat lékaře. U časného stádia virové infekce lékař nic dalšího udělat ani nemůže. Takové návštěvy zbytečně zatěžují ordinace a nejsou příjemné ani pro dítě.

Naopak pokud vysoké horečky nepolevují a dítě si například stěžuje na velkou bolest v krku, vysoké horečky se nedaří běžnými dávkami podaných léků srazit, dítě je schvácené, apatické není nač čekat. Takové stavy běžným projevům virové infekce neodpovídají. Může jít například o začínající angínu nebo jinou bakteriální infekci a pak je důležité nasadit co nejdříve odpovídající léčbu, tedy antibiotika.

Za této situace platí, že čím rychleji je diagnóza určena, tím lépe. V nejasných případech lékař může přímo v ordinaci provést i další vyšetření k určení diagnosy. Antibiotika by však měla být vždy ordinována cíleně. Ochrání sice před závažnou bakteriální infekcí, ale na běžnou virózu vliv nemají.

Kdy navštívíme lékaře?

Pokud dítě nemá kromě teploty žádné závažné příznaky (opakované zvracení, časté vodnaté stolice, výrazné bolesti hlavy, uší, břicha, v krku, obtížné dýchání apod.), dostatečně přijímá tekutiny, reaguje na léky na snížení teploty, při přechodném poklesu teploty projevuje zájem o okolí (hru, sledování televize apod.), lze s návštěvou lékaře vyčkat 2-3 dny. Při delším trvání teplot je vhodné odebrat ranní moč a navštívit svého dětského lékaře.

Pokud nastanou při teplotě alarmující příznaky, jako je výrazná apatie, svalové záškuby, dušnost, projevy krvácení do kůže (tmavě červené skvrnky, které postupně splývají), je nutné volat lékařskou pomoc bezodkladně – nejlépe rychlou záchrannou službu!

Kdy je nutné ihned vyhledat lékaře?

Zamířit při každém zakašlání do ordinace dětského lékaře není nejlepší nápad. Takové návštěvy zatěžují nejen pediatry, kteří v počátečních stádiích virové infekce mohou doporučit jen klid a léky proti teplotě, ale i dítě vystavené v čekárně kontaktu s dalšími nemocnými. V některých případech ho však váhání může ohrozit i na životě. Váhat se nevyplatí, když:

• dítě nereaguje na léky snižující teplotu tak jako obvykle – půjde pravděpodobně o bakteriální infekci, kterou je třeba léčit antibiotiky. Pokud se k teplotě a apatičnosti přidá světloplachost, krvácivé kožní projevy, případně strnutí šíje (dítě nedokáže sklonit hlavu), mohlo by jít o strašáka jménem meningitida. V takovém případě jde o minuty!
• dítě štěkavě kašle, často tak intenzivně, až lapá po dechu. Může jít o laryngitidu, při které otok hrtanu brání průchodu vzduchu do plic. Nemoc se projeví nejčastěji v noci, jako první pomoc otevřete okno, studený vzduch uleví. Dítě hned dopravte k lékaři.
• dítě bolí břicho,je nápadně klidné,polehává, zaujímá úlevovou polohu, stěžuje si na bolest. Může se jednat o zánět slepého střeva, náhlou příhodu břišní.
• dítě má vysokou teplotu, kterou neprovázejí jiné příznaky běžné virové infekce jako rýma nebo kašel. Může se jednat o infekci močových cest, případně jiné onemocnění, kdy dítě musí vyšetřit lékař.
Ve školce se bacilům daří

Nic se naopak oproti minulosti nemění na tom, že hodně nemocné bývají děti, které nastoupí do školky. Jejich imunitní systém je křehký a reaguje více nebo méně bouřlivě na infekce, se kterými se tu setkává. Lékaři mluví o tom, že se děti takzvaně „promořují“. „Nenápadně, ale hluboce je tato situace posilována chronickým stresem v případě dětí, které se těžko vyrovnávají s odloučením od maminky.

Některé děti tak zpočátku v kolektivu více chybí než jsou. Někdy to bývá začarovaný kruh, děti jsou nemocné, brzy po nemoci se vrací do školky, ale záhy zase onemocní. Rodiče jim totiž kvůli pracovním povinnostem někdy nedopřejí po nemoci dostatečně dlouhou rekonvalescenci. Například po užívání antibiotik trvá imunitnímu systému zhruba čtrnáct dní, než se dostane do kondice. Pokud se oslabené dítě dostane do kontaktu s další nemocí, objeví se v ordinaci pediatra brzy znovu. Není neobvyklé, že takové děti končí v péči imunologa. Pokud se stav nezlepší během jedné či dvou sezón, je někdy nutné dítě vzít na určitou i delší dobu z kolektivu a je i vhodné imunologické vyšetření. Nečekat a imunologicky dítě vyšetřit hned se doporučuje v případě, že dítě trpí ekzémy, má obtíže alergického charakteru, je často nemocné od kojeneckého věku, trpí často vysokými horečkami, objevily se vážné infekce.

Někdy se imunologická „chyba“ najde, jindy se žádná neobjeví. Na vině opakovaných onemocnění může být „jen“ nevyzrálý imunitní systém a nedoléčené nemoci.

V kolektivu nebo doma

Je vhodné, aby si dítě odbylo nemoci v předškolním věku nebo aby do kolektivu raději nechodilo? Doporučení je třeba zvážit s ohledem na každé jednotlivé dítě a tuto otázku řešit u dětí, které jsou opakovaně nemocné. Obranyschopnost se v předškolním věku teprve vyvíjí a u některých dětí při velmi časté nemocnosti je nutné dát dítěti čas a na určitou dobu ho z kolektivu vyloučit. Většina dětí ale nástup do kolektivu zvládá, nemocnost není velká a většinu drobných infekcí, kterými se imunitní systém posiluje, zvládnou děti ještě před nástupem do školy, kde případné absence jsou již větším problémem.

Cestování s dětmi

Se stoupajícím zájmem o cestování stále přibývá počet dětí, které cestují spolu se svými rodiči a to jak za účelem trávení volného času především v období prázdnin, ale nově také přibývá cest s dětmi do teplých lokalit v zimních měsících. Přibývá počet rodin, které spolu se svými dětmi cestují za prací a během roku i několik měsíců žijí v zahraničí . To vše přináší stále větší požadavek na znalost problematiky cestovní medicíny . Prvním konsultantem pro rodiče a rádcem v tom, zda je vhodné cestovat do určitých lokalit s dětmi, je často právě registrující praktický lékař pro děti a dorost.

Od kdy je vhodné cestovat s dítětem a na jak dlouho
Rozhodující pro zvážení vhodnosti cesty do zahraničí je nejen stáří dítěte, ale také jeho celkový zdravotní stav. Nevhodné pro cestování je rozhodně období novorozenecké, u kojenců lze postupovat individuálně. Kojícím matkám nezakazujeme cestování, rozhodně je ale třeba zvýšeně dodržovat hygienická doporučení, zvážit celkový přínos takovéto cesty pro celou rodinu. Akutní obtíže spojené s větší ztrátou tekutin mohou zcela nečekaně změnit celkové množství mléka u kojící matky. Rozhodně je u kojenců nutné počítat s možnou nutností suplementace zvýšené potřeby tekutin, případně mléka. Batolata jsou asi nejvíce spokojená v prostředí, které je jim známé. V případě pobytu v zahraničí proto tedy počítejme s nutnou adaptací dítěte na nové prostředí a volme tedy raději delší pobyty. Týdenní dovolená bývá příliš krátká na to, aby rodina stihla při péči o batole skutečně odpočívat. U větších dětí mysleme především na náplň dovolené, promýšlejme cestu do zahraničí i s ohledem na možnosti a zájmy malých dětí. Ty totiž býva
jí často spokojenější u bazénu než na kamenité pláži u moře.
V kterém období cestovat

U dětí školou povinných zvažme, zda je vhodné uvolnit dítě ze školy a následně dohánět chybějící látku. Rozhodně záleží na prospěchu ve škole a na zvážení celkového přínosu pobytu v zahraničí z různých důvodů. V případě dětí trpících chronickými onemocněními dýchacích cest, atopickým ekzémem, působí delší pobyty u moře velmi příznivě na celkový zdravotní stav. I zde se vyvarujme extrému s cílem hledání exotických destinací a pobytů na vrcholu sezóny s největšími teplotními a podnebnými rozdíly oproti klimatu v naší republice.

Do jakých pobytových míst
S ohledem na možnosti dodržování hygienických zásad u dětí je vhodné volit lokality a pobytová místa s vyšším hygienickým standardem. Stanování s malým dítětem u moře je tedy možné v kempech vybavených sanitárními zařízeními, v ověřených lokalitách. I zde se ale nevyhneme možným komplikacím. Zařízení hotelového typu případně bungalovy jsou tedy rozhodně vhodnější. Je s výhodou vracet se již do známých míst, kde lze na příjezd dítěte vše připravit, kde si již lze ověřit úroveň vybavení a stravování,zajištění hygienických opatření, čistotu prostředí, bezpečnost pro malé dítě s ohledem na prevenci úrazů, cestovní vzdálenost, možnost procházek mimo dosah slunečních paprsků, omezení hluku v okolí především v nočních hodinách.

Jaký zvolit dopravní prostředek
V tomto případě volíme především podle vzdálenosti pobytového místa, kdy letecká doprava umožní dosáhnou během několika hodin poměrně vzdálené lokality bez větší cestovní zátěže pouze s nutností opatření před cestou v letadle. Jedná se o prevenci kinetózy, vybavení na cestu pro nutnost zklidnění dítěte, zvládnutí vyrovnání tlakových změn.V případě cesty jinými dopravními prostředky pak je nutné počítat s nutností plánovaných přestávek. Cestování v noci může být pro dítě pohodlné, je ale spojené s riziky pro řidiče v souvislosti s únavou. Druhý den bude dítě odpočaté a adelších cestách je možné přespat během cesty a pokračovat opět v ranních hodinách. Vhodné je vyvarovat se cesty v poledních hodinách na přímém slunci. Klimatizace by měla být jen krátkodobým řešením. Není vhodné během cesty vytvářet velké teplotní rozdíly mezi teplotou ve voze a okolním prostředím. V případě nutnosti je třeba pak dítě postupně adaptovat na teplotu před vystoupením z vozidla a to i změnou oblečení dítěte.

Jak se vybavit na cestu
Důležité je zajistit dostatek pohodlí, tekutin, vhodné stravy na cestu nepodléhající rychlému zkažení. Počítat s možnou změnou podnebí a teplot například při cestě přes hory. Zvolit vhodnou zábavu pro dítě na cestu, zabezpečit dítě do pohodlné autosedačky a obklopit ho podněty sloužícími k jeho zabavení, které však nebudou rušit řidiče případně ostatní cestující. Připravit se i na náhlé zvracení u dítěte, zajistit si po ruce převlečení pro dítě, tekutinu na omytí. V případě spánku dítěte mít připravenou přikrývku.